Alternativní způsoby stravování

Potřebujeme k životu maso a mléko nebo nám stačí rostlinná strava? Jak je to s veganstvím a dalšími alternativními způsoby stravování?

V dnešní době se staly populárními různé pořady zaměřené na vaření, stravování, diety. Vaří se v televizi, v rádiu, recepty se předávájí emailem, na sociálních sítích bují skupiny zaměřené na tato témata. Lidé se také začali zaměřovat na různé alternativní způsoby stravování. 

Termín alternativní výživa nemá jednoznačnou definici. Zahrnuje široké spektrum způsobů stravování, které se liší od našeho běžného nebo oficiálními odborníky doporučovaného stravování. Motivace, proč lidé volí alternativní výživu jsou různé: snaha žít zdravěji případně zhubnout, nezabíjet zvířata a nekonzumovat jejich maso (zabíjení je hřích, právo zvířat na život, soucit se zvířaty, odmítání hromadného chovu, odmítání zabíjení zvířat jako přínos pro odstranění násilí na světě, odmítání konzumu masa jako přínos pro řešení hladu na světě), nekonzumovat potraviny zamořené škodlivinami prostředí a zpracované potravinářským průmyslem. Často se také jedná o módní záležitost a protest proti všemu konvenčnímu. Vzhledem k široké škále různých druhů alternativní výživy nelze obecně říci, že alternativní výživa je dobrá nebo špatná. Některé alternativní způsoby stravování jsou po nutriční stránce adekvátní, jiné mají menší či větší nedostatky. I v rámci jednoho alternativního způsobu stravování (vegetariánství, makrobiotika) existují různě vhodné varianty. Základním kritériem adekvátnosti určitého směru alternativní výživy je spektrum konzumovaných potravin, které se odráží i na poměru zastoupení hlavních živin (bílkovin, tuků a sacharidů). Čím je užší spektrum „povolených“ potravin v konkrétním alternativním způsobu stravování, tím je strava méně adekvátní. Naopak čím je spektrum konzumovaných potravin širší, tím je menší pravděpodobnost nedostatku nebo nadbytku některé živiny a proto, pokud daný alternativní směr povoluje dostatečně široké spektrum potravin, bývá z hlediska příjmu živin adekvátní, i když může mít jiné nedostatky, např. rozložení potravy v průběhu dne (strava podle Diamondových).

Zdroj: http://www.wikiskripta.eu

Co je veganství, vitarianismus, frutarianismus a freeganismus? Jaké jsou jejich zdravotní výhody a naopak reálná zdravotní rizika? Jak zabránit případným nutričním nedostatkům s nimi spojenými a jak je to s praktikováním těchto způsobů stravování u dětí? Jaké jsou vhodné náhrady živočišných potravin a jestli je potřeba užívat potravinové doplňky a které?

Na tyto otázky vám odpoví lektorka webináře Jsme spíše všežravci nebo býložravci Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D., odborná asistentka na ústavu výživy, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Informace o webináři a přihlašovací formulář naleznete pod tímto odkazem: http://bit.ly/2m9VDFn

 

3. 3. 2017

©2015 Životní vzdělávání z.s.